OŽIVENÁ OSTRAVA

,,My architekti nevládneme městu, pouze můžeme usilovat o to, do něj zasahovat“
Bjarke Ingels – B.I.G.

Autoři David Průša, Ondřej Vysloužil
Spolupráce David Kotek
Zdroje a inspirace projektu Pavel Hnilička – Sídelní kaše, Jane Jacobsová – Smrt a život amerických velkoměst, Jan Gehl – Život mezi budovami, Jean Nouvel – Grand Pari(s), Vzkaz Václava Havla: „Mysleme dopředu !“, Jan Gehl & Lars GemzØe– Nové městské prostory, Rem Koolhaas – Třeštící New York/Retroaktivní manifest pro Manhattan, Camillo Sitte – Výstavba měst podle uměleckých zásad, Londýnský princip regulace okraje města: Green belt – zelený pás, jež město nesmí překročit, Adam Gebrian – texty a rozhovory o architektuře

Ostrava disponuje, i v samotném centru, nevyužitým potenciálem, volnými prostory, bariérami a sociálně nestabilními územími s charakterem periferie. Město svou současnou strukturou připomíná „děravý hrnec“. Název projektu „Oživená Ostrava“ má jasně pojmenovat všechny kroky vedoucí k využití výše zmíněného potenciálu. Především má tento projekt stavět na tom, co je pro Ostravu charakteristické a co ji odlišuje od jiných měst a tím se také inspirovat při revitalizaci i tvorbě nových území.
Rozvolněná periferní místa spolu s bariérami nepochybně představují hlavní problém při řešení měst. V Ostravě jsou bohužel tyto negativní prvky nebývale četné, nacházejí se přímo v centru města a navíc se k nim přidává i znečištění z průmyslu, jež stále degraduje určité lokality. Takovou koncentraci problémových míst nelze řešit bez silné a pevně nastolené vize rozvoje.
Využitím volných prostor a bouráním bariér by mělo dojít k propojení jednotlivých městských částí, jejich zahušťování a postupnému zániku periferií. Propojováním jednotlivých územních celků a jejich ohnisek budou posilována jak samotná propojená místa, tak postupně i periferní území v okolí spojnic. Propojování se týká také omezení negativního vlivu bariér.
Projekt poukazuje na problémová místa v urbanisticko-architektonickém i sociálním kontextu města, jejich pojmenování a možnosti jejich řešení. Zahrnuty budou všechny aspekty plánování města (urbanistický, dopravní, sociologický, ekonomický, strategický, vizionářský, koncepční, architektonický). Od širších vztahů až po konkrétní místa a proluky. Stanovením směrů propojení vyplynou celky ucelené struktury a jednotlivá problémová místa k řešení. Současně by měla na samém počátku vzniknout tzv. hodnotová analýza, ze které by vzešla nehodnotná místa, zásahy a objekty, které narušují a v některých případech dokonce ničí ráz města a jeho prostředí. Analýza zahrnující limity, ale současně i potenciály bude podkladem pro vznik konceptů na řešení jednotlivých míst.
Tato analýza by byla vstupním bodem, který by začal upozorňovat a zapojovat širokou veřejnost, že vše, co kolem sebe vnímají, není úplně samozřejmé a ideální.

Cílem je přijmout vizi, definující konkrétní směřování rozvoje města, jeho struktury a stanovení pravidel, které určují tento rozvoj na 50 – 100 let.

David Průša,  Ondřej Vysloužil