ZBROJOVKA A MOTORÁRNA
Bývylá Zbrojovka a Motorárna
lokace Brno
status územní studie
rok 2017
autorský tým
David Průša, Ivana Machek,
Katarína Škodová, Barbora Leitmannová,
Adolf Jebavý, Yvona Lacinová,
Karolína Koutníková, Ondřej Pavlík
Cíl a účel územní studie
Cílem územní studie je zpracovat podklad pro pořízení výše uvedené celoměstské změny ÚPmB a následně po vydání předmětné změny bude také sloužit jako územně plánovací podklad pro rozhodování v území tam, kde bude v souladu s ÚPmB.
Účelem územní studie je prověřit nové optimální využití bývalých výrobních areálů včetně navazujících pozemků v rozsahu řešeného území a pro navrhované stavební plochy stanovit podrobnější regulační podmínky pro zástavbu.
Vymezení řešeného území
Řešené území o rozloze cca 46 ha se nachází ve východní části zastavěného území města v městské části Brno – Židenice na katastrálním území Zábrdovic a v městské části Brno – sever na katastrálním území Husovic. Část území podél Svitavského nábřeží zaujímá areál bývalého strojírenského podniku – Zbrojovka Brno, který slouží především pro skladování a výrobu. Podél Sportovního nábřeží se nachází nevyužitý areál bývalé motorárny (výroba traktorových motorů) s rozsáhlou výrobně skladovací halou. Mezi těmito dvěma areály podél ul. Dukelské, Gargulákovy a řekou Svitavou se nachází uvnitř obytné zástavby původně výrobní areál pivovaru Bries, kde se nyní nachází několik provozoven služeb (klempířství, motoservis, výkupna kovů a další). Všechny uvedené původně výrobní areály mají charakter tzv. brownfields – „plochy uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji původní funkci, jsou úplně, popřípadě zčásti opuštěné nebo minimálně využívané. Může se jednat o průmyslové, zemědělské, vojenské areály, drážní pozemky a také o areály veřejné vybavenosti (např. zařízení zdravotnictví, sportu …). Fyzicky a ekonomicky negativně ovlivňují své okolí a v důsledku své původní činnosti jsou pravděpodobně kontaminovány nebo jinak zdevastovány, což snižuje jejich atraktivitu pro budoucí využití“. Jedná se o zdevastované, nedostatečně a nevhodně využívané areály evidované v Mapě brownfields 2014, které skýtají významný rozvojový potenciál vhodný k obnově.
Do řešeného území jsou zahrnuty stavební plochy při ul. Markéty Kuncové (východní část) a v jižní části řešeného území stavební plochy mezi ulicí Lazaretní a Zábrdovickou. Zástavba v řešeném území je halového typu (areálová struktura zástavby) doplněná blokovou zástavbou podél Dukelské třídy a ul. Lazaretní, Gargulákova. V zájmovém území je kontaminace horninového prostředí a podzemní vody z důvodu původní průmyslové výroby. Jedná se o rovinaté území v blízkosti centrální zóny města se složitými vztahy především v oblasti obslužných systémů dopravy. S ohledem na složitou situaci dopravních vztahů vně řešeného území je vymezena hranice pro širší vztahy o rozloze cca 121 ha. Pro toto území je zpracován výkres širších vztahů.
Charakteristika území
Území Zbrojovky, Motorárny a bývalého pivovaru Bries se nachází v severozápadní části města při řece Svitavě v říční nivě. Svou rozlohou se přibližuje rozloze jádru centra Brna. Je ve velmi blízké vazbě na centrum s kvalitní dostupností především městskou hromadnou dopravou. Přiléhá k železničnímu koridoru se zastávkou na trase hlavního nádraží. V severní části, v blízkosti motorárny je lemováno ulicí Provazníkovou, potažmo velkým městským okruhem. Areál bývalé Zbrojovky je bohužel jedním z největších brownfieldů ve městě, který brání v jeho přirozeném vývoji a zapojení do městské struktury. Převládající zástavbou jsou původní průmyslové haly.
Současný stav a využití území
Areál bývalé Zbrojovky se vyvíjel postupně od konce 19. století na pravidelném ortogonálním rastru. Tento rastr je ovšem neuspořádaný, ulice mezi jednotlivými objekty hal jsou spíše spojnicemi v různých délkách. V tomto uspořádání je areál ne příliš šťastný pro vytvoření funkční městské struktury. V poválečném období zaznamenala Zbrojovka rozmach a došlo k rozvoji areálu i na pravý břeh Svitavy, kde vznikla nová motorárna spojená s areálem Zbrojovky provozním mostem. Areál původního pivovaru Bries z konce 19. století naproti Zbrojovce sloužil ve 2. světové válce k výrobě zbraní, proto je s areálem Zbrojovky propojený technologickým mostem, po válce se v areálu vyráběly motory pro Zetor (výroba ukončena v roce 1999). Areál Motorárny vznikl až na konci 70. let 20.století současně s výstavbou nového mostu přes řeku v prodloužení ulice Gargulákovy (před tím sport- fotbalové hřiště) území sloužilo pro divize motorů pro Zetor, výroba ukončena v roce 2006.
Po roce 1989 došlo k postupnému útlumu výroby, v roce 2003 byla hlavní výrobní produkce v areálu Zbrojovky ukončena a v areálu Motorárny byla výroba motorů pro Zetor ukončena v roce 2006, od té doby jsou oba výrobní areály ponechány osudu.
Areál Zbrojovky je po celou dobu od ukončení výroby stále částečně využíván tak, že některé haly slouží především pro skladování, drobnou výrobu a část areálu využívají různé firmy (služby, administrativa) Do areálu Zbrojovky je přístup z jihozápadní části, historicky vybudovaným hlavním vstupem. Tento je vyústěním ulice Lazaretní kolem Kláštera Premonstrátů. V západní části areálu Zbrojovky, přiléhají objekty k levému břehu Svitavy. V tomto místě není umožněn kolem řeky průchod, což vytváří nábřežní bariéru. Severo-východní část Zbrojovky protíná pozůstatek vlečky ústící v ulici Markéty Kuncové. Ta v současnosti nabízí potenciál napojení severní části území. V celé délce, v místě železnice, je území ve velmi žalostném stavu. Tento stav obohacuje vzrostlá náletová zeleň.
Bývalá Motorárna představuje obrovský kus hmoty v těsné blízkosti řeky. Monoblok Motorárny vytváří extrémní bariéru v území nejen v severo-jižní ose, ale především v příčné vazbě z Husovic k řece. Bývalý Husovický pivovar a sladovnu postavil koncem 19. století židovský podnikatel Briess. Za druhé světové války i po ní se zde vyráběly zbraně. Později přešla na firmu Zetor – divize motory. Výroba zde byla ukončena v roce 1999. Velmi hodnotný a zachovalý, i když starý, je průmyslový objekt bývalá Sladovna Briess, včetně jejích věží. Bohužel, celý objekt chátrá. Celý areál zabírá plochu 1,8 ha. Zastavěnost území činí 51 %. V současné době se na pozemcích statutárního města Brna nacházejí garáže soukromých osob, obchod s hutním a spojovacím materiálem a prodejna barev. Na pozemcích vlastníků se nachází sběrný dvůr barevných kovů a železa. Na pozemcích v soukromém vlastnictví firmy areál Dukelská 103 s.r.o. je motobazar, servis a prodejna, dále se zde nalézá zámečnictví a distribuční středisko. Prostory budovy bývalé sladovny pivovaru jsou pronajímány občanskému sdružení Jasan. Na pozemcích firmy JOSH, a.s. se nalézá velkoobchod porcelánu a skla.
V řešeném území a jeho okolí se nachází několik významných památkově chráněných i dalších hodnotných objektů. V blízké vazbě na jeden ze vstupů do řešeného území, před hlavním vstupem do areálu Zbrojovky se nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie i s areálem premonstrátského kláštera. Společně vytváří jednotný celek barokní architektury, přičemž výtvarně účinná je zejména fasáda klášterního komplexu obrácená do ulice Lazaretní, která se dá dobře vnímat i z městské třídy Zábrdovické. Do této ulice je orientován další chráněný objekt, hodnotná architektonická památka brněnského funkcionalismu, soubor budov městských lázní
s příslušenstvím od Bohuslava Fuchse. V širších vztazích řešeného území na opačné straně řeky Svitavy se nachází kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, vynikající dílo pozdního historismu představující zajímavou syntézu formálních znaků novorománského slohu s prvky secese a moderny. Kostel je urbanistickou dominantou městské části, je dominantou náměstí Republiky, kterého osa s významným stromořadím ústí do městské třídy Dukelské. Na ulici Dukelské se nachází i památkově chráněný objekt bývalé Sokolovny s hodnotným secesním průčelím
s neorenesančními prvky, poslední dobou ovšem upozaďován dopravním vývojem Tomkova náměstí.
Hodnotné stavby hodné ochrany a zachování se nachází i v samotném řešeném území, přičemž návrh s nimi pracuje a zapojuje je do nově navrhovaných struktur. Jedná se zejména o administrativní budovu Zbrojovky
u vstupu do areálu s vrátnicí a nárožní věží zakončenou světelným znakem, industriální průčelí srostlic halových objektů, halu v záhybu řeky Svitavy s pilovou střechou z železobetonových skořepin, kotelnu s komínem, tvořícím pohledovou dominantu a několik dalších objektů, mimo areál Zbrojovky třeba sladovnický hvozd a komín pivovaru Briess. Tento přístup napomáhá k zachování jedinečného industriálního genia loci této oblasti (tzv. posvitavská průmyslová zóna).
Významnou část řešeného území zabírají brownfieldy, jedná se o tři bývalé výrobní areály, Zbrojovku, bývalou motorárnu Zetor a bývalý pivovar Briess, přičemž každý z areálů má svého vlastníka. Nové využití a rekonverze všech tří brownfieldů je žádoucí a pro jednotlivá území vznikly různé územní studie, sladění všech záměrů a zájmů v území je velkou výzvou. Předmětná studie tyto záměry odborně posoudí v kontextu širších vztahů především z pohledu návrhu dopravní obsluhy. Brownfieldy zásadním způsobem omezují prostupnost území a přístup k řece
a její využití pro pobytové a rekreační aktivity.
V území se vzhledem k jeho transformačnímu charakteru setkává i množství dalších záměrů, ze kterých je nejzásadnějším výstavba VMO a řešení podoby připojení řešeného území na tento vyšší dopravní systém, zejména řešení podoby vedení ulice Nové Dukelské a všech vyplývajících dopravních souvislostí v širších vztazích. Mezi další záměry patří realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření na řece Svitavě, realizace biocenter a biokoridorů ÚSES a změny v systému kanalizace. Na řešení návrhu má vliv i plánovaná přestavba železniční zastávky Brno-Židenice a přeložka tramvajové tratě z ulice Vranovské do ulice Jana Svobody. Mezi další limity území patří ochranné pásmo železnice, ochranné pásmo elektrického vedení VVN a hlukové zatížení z dopravy. Většina řešeného území je v záplavovém území Q 100. Významným faktorem v rozvoji území je ekologická zátěž v podobě významné kontaminace zemin a podzemních vod bývalých průmyslových areálů. Areál Zbrojovky je charakteristický historicky dlouhodobou strojírenskou výrobní činností. Základní výrobní činnosti zde provozované spočívaly v opracování kovových materiálů (řezání, sváření, obrábění, broušení, tváření), v jejich povrchové úpravě (mechanické, elektrochemické, chemické), v provádění nátěrů a v montáži a kompletaci výrobků. Z hlediska charakteru výše uvedené výroby se při výrobní činnosti používaly tyto ekologicky rizikové látky: ropné produkty (NEL), rozpouštědla (ClU), žíraviny, barnaté soli, dusitany, olovo, kyanidy a soli chrómu. V areálu se nacházejí potenciálně rizikové objekty chromovny, galvanovny, leptovny, mořírny, kalírny, sklad chemikálií, sklad olejů, sklad ředidel, sklad PHM a skládka odpadů. Na základě provedených průzkumných prací byla v areálu potvrzena kontaminace zemin a podzemní vody chlorovanými uhlovodíky. Kontaminace některých stavebních ploch a konstrukcí byla brána v úvahu a finální formu návrhu ovlivnila. Důležitým faktorem byla zejména při rozhodování o možném zachování stávajících objektů. S některými objekty, ačkoliv po jiných stránkách hodnotnými, studie právě kvůli kontaminaci nepočítá. Vliv měla kontaminace i na nástin etapizace vývoje území, přičemž dekontaminace území je na prvním místě a je důležitým předpokladem pro další aktivity v území, zároveň je nutné počítat s časovou náročností některých dekontaminačních procesů v území.
Koncepce návrhu, urbanistické řešení
Od vzniku až do současnosti je celý areál Zbrojovky a Motorárny ,,špuntem“ v území města Brna. Je třeba si položit základní otázku, co se má s tímto územím stát a jaký vývoj by mělo mít. První možnost nabízí revitalizaci a rekonstrukci stávajícího areálu Zbrojovky i Motorárny. Toto ovšem neumožňuje vytvoření živého organismu, neboť zachovává nepropustné území ve městě v podobě dlouhých dvoupodlažních hal. Druhý princip je opačného charakteru v podobě absolutního odstranění objektů areálu a vytvoření prázdné plochy pro novou strukturu. Třetí možností je pracovat se stávajícím areálem tak, aby se našly potenciály a objekty areálu, které by bylo možné zachovat, využít a zapojit do nové struktury tak, aby byla přirozenou součástí nového fungujícího městského organismu. Tuto cestu jsme si zvolili k pojmenování a hledání možného vývoje celého území s vizí na desítky let.
Dle zpracovaných analýz jsme vyhodnotili objekty, které jsou ve velmi špatném technickém stavu, jsou kontaminovány nebo obojí. Ty doporučujeme odstranit. Dalšími objekty k odstranění jsou haly ve špatném technickém stavu, které by vyžadovaly nákladné rekonstrukce. Dále jsou zde objekty, které se zachovávají a rekonstruují. Poslední objekty jsou vyhodnoceny k doporučení zachovat v takové míře, aby mohly být začleněny do nově vzniklé struktury dle budoucího vývoje území. Pro kvalitní fungování je nezbytné celé území dopravně obsloužit. Za tímto účelem byla navržena sběrná komunikace ,,Nová Dukelská“, která je napojena na plánovanou křižovatku Tomkovo náměstí v severní části a v ulici Zábrdovická v prodloužení na Šámalovu v jižní části území. Návrh Nové Dukelské byl zpracován v roce 2014 Ateliérem ERA a jako takový je prověřen v širších vazbách a s dalšími možnými dopady do území uvnitř i vně areálu. Z tohoto návrhu vycházíme a dále s ním pracujeme v celé studii. Navržená stopa Nové Dukelské se přizpůsobuje stávajícím halám areálu, včetně objektu Motorárny. Takto nabízí horší podmínky pro vznik funkčních ulic s obchodním parterem a službami jako zásadním faktorem pro živé a fungující město, neboť zachovává dlouhé linie hal. Pro lepší připravenost Novou Dukelskou v celé délce od severu (Motorárna) až po křižovatku v ulici Zábrdovická narovnáváme a jasně určujeme, které stávající objekty mají a mohou být zbourány celé nebo částečně. Tímto může být dosaženo fungující struktury zástavby s lidským měřítkem a fungujícím parterem.
