DK Poklad

autor David Průša, Jana Stavinohová, Radomír Otýpka, Katarína Srnová, Ivana Machů, Alžběta Vyhnalíková
místo Ostrava-Poruba
studie 2009
realizace 2021
investor Statutární město Ostrava
photo Alex Shoots buildings

stavba je nominována na Českou cenu za architekturu 2022  více zde

Zastavěná plocha: 2.251,94 m²
Obestavěný prostor: 32.010,00 m³
Užitná plocha 1.p.p.: 1.842,80 m²
Užitná plocha 1.n.p.: 1.770,82 m²
Užitná plocha 2.n.p.: 1.902,90 m²
Užitná plocha 3.n.p.: 262,75 m²

Objekt kulturního domu je součástí blokové zástavby z doby padesátých let 20. století, tzv. socialistického realismu. Samotný kulturní dům je z doby pozdější, začátek let 60tých. Objekt ukončuje jižní kolmou odnož k bulváru Hlavní třídy v místě Alšova náměstí.

Celá modernizace a rekonstrukce kulturního domu je koncipována jako návrat k původnímu účelu, ke kterému byl objekt ve 20. století určen. Původní koncept nového řešení vycházel z technických, kapacitních a provozních požadavků. Důležitým faktorem byl rovněž urbanismus celého území. Koncept měl podpořit pravoúhlý systém blokové zástavby a tím vzniklých ulic a umocnit monumentalitu Domu kultury, kterou dům v současnosti postrádá. Tyto ulice určují jakési pomyslné osy, směry, které přirozeně rozptylují a navádějí návštěvníky DOMU i přilehlé zástavby. Dle nekorektního a rigidního postoje ústavu památkové péče bylo od konceptu ustoupeno a navrženo ponechání původního pojetí domu a navrácení jeho dřívější podoby. Zásahy, které do objektu byly v návrhu provedeny, jsou vyabstrahovanou formou obrazu současného pojetí architektury a jejího vnímání.

Samotné koncepční pojetí vychází z původního členění a hmotového uspořádání celého domu. Koncepčně je objekt dotvořen tak, že je navržen hlavní centrální nástup do střední části, který umocňuje vážnost a monumentalitu kulturního domu. Toho je dosaženo odlehčením vstupní hmoty a vytvořením transparentního skleněného ,,kvádru“. Dvě boční hmoty tím dostávají jasnější význam a vznikají tak rizality, které svým tvaroslovím definují hlavní vstup do objektu. Vychází ze stejného principu, který můžeme nalézat např. u starověkých egyptských chrámů. Původní boční křídla tak přiléhají k hlavní hmotě DOMU.

Původní vstupy v bočních křídlech jsou odstraněny a s ním i vnitřní schodiště. Stopy hmot těchto vstupů jsou zachovány a pojednány novou formou ve vazbě na vstupní transparentní hmotu. Změna je rovněž v hloubce předsazení před objekt. Nové hmoty jsou předsunuty před boční křídla do úrovně hmot rizalitů.
Objektu je navrácen status DOMU KULTURY, kde je hlavním a dominantním prostorem divadelní a koncertní sál. K němu jsou přidruženy v jednotlivých částech a podlažích další prostory, sloužící k výchově a vzdělávání kulturního a uměleckého člověka. Jsou to víceúčelový sál, kulturní centrum s alternativou divadla loutek, baletní škola. K těmto prostorám jsou přiřazeny restaurace, hudební klub a bar, jako nedílná součást všech aktivit.